ROK 2003                                                                                  

Výroční valná hromada se konala 24.1. 2004

Byla přečtena zpráva starosty, velitele, hospodáře a vedoucího mládeže. Výbor se v proběhlém roce scházel pravidelně na svých pondělních schůzkách a jeho činnost a práce se odvíjela od plánu i potřeb, které se během roku vyskytly. Uplynulý rok byl pro náš sbor významný, protože jsme si připomínali, že uplynulo již sto patnáct let od jeho založení. K tomuto výročí byla zadána výroba slavnostního spolkového praporu. Jeho výrobu jsme zadali hned po naší loňské výroční valné hromadě. Oslovili jsme  všechny členy našeho sboru a také sponzory, a díky těmto všem se nám podařilo finanční náklady na výrobu praporu pokrýt.

22.2. jsme se zúčastnili tradičního Ostatkového průvodu.

5.4. proběhl sběr železného šrotu, kterého se zúčastnilo  čtrnáct členů a pomáhal nám také Roman Samek. Sebralo se 8700kg železa a 65kg hliníku. S odvozem na složiště do Rychnova nad Kněžnou nám pomáhal Petr Řezníček.

24.5. proběhla okrsková soutěž v Byzhradci. Lično se nezúčastnilo. Vyhráli Černíkovice.

14.6. se konalo instruktážní školení Letecké hasičské služby na polním letišti v Trnově. Fotografie ze školení

26.5. dodal Václav Talavašek prosklenou skříň na uschování nového praporu a dalších relikvií a trofejí SDH Lično.

28.6. byl datum oslav 115. výročí založení našeho hasičského sboru, a ve spolupráci s obecním úřadem byl uspořádán zároveň sraz rodáků. Týden před stanoveným termínem přípravy vrcholily. Byla zajištěna i takzvaná „mokrá varianta “, to znamená postavený stan a možnost sezení uvnitř zbrojnice. Naštěstí nám ale počasí vyšlo vstříc a stan byl pak spíše využíván jako místo, kde byl stín. Aby bylo dostatek míst k sezení, lavice byly vypůjčeny  ze hřiště, ale i z Hoděčína a Olešnice.  Slovo starosty bratra Jana Hartmana.

Hlavním bodem oslav bylo posvěcení slavnostního praporu a svatého Floriána, patrona hasičů, kterého máme ve štítu naší zbrojnice. Zúčastnilo se 47 členů a 1 host. V programu nechyběly ani ukázky hasičské techniky od nejstarší až po nejnovější, a bezesporu jedním z vrcholných okamžiků byla možnost vystoupat na plošině záchranného žebříku do závratné výšky 36 metrů! Netradiční pohled na naší obec z  této výše byl odměnou za odvahu všem těm, na které se dostalo.

Vystoupení hasičů ze Solnice a ukázka práce se stříkačkou, které je už více jak sedmdesát let, bylo zpestřením pěkného odpoledne.

K poslechu vyhrával Podorlický lázeňský orchestr a Vamberecká dechovka. Občerstvení bylo zajištěno po celý den.

V průběhu dne jsme se také v naší zasedací místnosti, kde byla vystavena kronika, trofeje a uložen prapor do  nově zbudované vitríny, sešli s těmi, kteří vystoupali na pomyslný olymp hasičských soutěží nejvýše, tedy s našimi  mistry republiky. Připomněli jsme si, co všechno tomu předcházelo, co úsilí tomu bylo věnováno a zavzpomínali také na soutěž v Bratislavě, kde dobyli poct nejvyšších. Samozřejmě, že došlo i na vítězný pohár a připili jsme si z něho, tak jako mnohokrát, na zdraví všech hasičů a společnou práci.

Večer byl pak zakončen jako tradičně zpěvem a tancem až ranních hodin.

23. a 25.8. se uskutečnila posvícenská zábava. K poslechu a tanci hrála již poněkolikáté skupina COMBI z Kvasin. Oproti minulým letům byla účast velmi slabá. V sobotu 35 a v pondělí 42 lidí. To samozřejmě nestačilo ani na pokrytí nákladů.

30.8. jsme byli pozváni na oslavy 130. výročí založení SDH Týniště nad Orlicí. Jako ukázku jsme předváděli zásah s vozidlem TATRA 805 a strojem PS 8. Přes své stáří uvedená technika fungovala bez závad.

20. a 21. 9. jsme uspořádali dvoudenní zájezd do sklípku v Hustopečích. Zájezd byl hlavně pro ty, kteří se podíleli na přípravách a průběhu a také sponzorství oslav 115. výročí. Odjezd byl stanoven na devátou hodinu. Cestou jsme se zastavili v Sebranicích na oběd a na druhou hodinu byla naplánována prohlídka jeskyně Balcarka, která je součástí Moravského krasu. V této jeskyni se sice nejezdí po ponorné řece jako na Macoše (která byla bohužel na náš termín obsazena), ale svou krápníkovou výzdobou patří mezi ty nejkrásnější. Po prohlídce a krátkém občerstvení jsme odjeli do Hustopečí, kde jsme se ubytovali v penzionu, který patří majiteli sklípku, kam jsme posléze vyrazili a setrvali do ranních hodin. Druhý den jsme po dopolední snídani vyjeli k domovu se zastávkou na oběd. Tento zájezd byl opravdu pěkný a budeme uvažovat o nějakém opakování.

V říjnu byla provedena oprava vysokotlakého čerpadla na voze LIAZ 101 CAS K 25.